Things we lost

16. července 2014 v 23:14 | Jane
Nová povídka! Jestli tu ještě někdo je, tak to berte jako omluvu za to, že se tu už hodně dlouho nic nedělo :)

Docela mě chytlo přemýšlení o tom, co nás čeká ve třetí sérii Hannibala a kdo přežije po kuchyňském masakru v Mizumonu (takže se do budoucna omlouvám, jestli se moje předpověď ve třetí řadě nesplní)

Píseň: Things we lost in fire od Bastille
Text písně je vložený v originále, překlad písně do češtiny najdete tady a video na youtube zde :)


Things we lost in fire
Things we'll never see again
All that we've amassed
Sits before us, shattered into ash

Will zamžourá do oslnivě bílého světla, ale pak oči zase zavře. Intentzita záře mu působí bolest. Kde to jsem?ptá se sám sebe, ale marně. Všechny jeho vzpomínky jsou ještě moc zamlžené, než aby v nich cokoli spatřil. Podaří se mu pootevřít oči a rozezná bílý nemocniční strop.

V ten okamžik se veškeré vzpomínky vyjasní. Will se, ignorujíc bolest v ráně na břiše, posadí a rozhlíží se přitom po zvonku pro přivolání sestry. Musí se dozvědět, co se stalo s Abigail.

Poslední, co si pamatuje před tím, než ztratil vědomí, bylo, jak leží vedle ní na podlaze kuchyně Hannibala Lectera a z posledních sil tiskne dlaň na její krk, kde jí z rány tryskala krev. Pokud přežil on, mohla i ona.

Konečně se mu podaří přivolat sestru a hned v závěsu za ní přiběhne doktor.

"Co se stalo s Abigail?"zachroptí Will a ani je nepustí ke slovu. Srdce se mu rozbuší v neblahé předtuše.

Doktor zavrtí hlavou. "Je mi to líto, ale slečna Hobbsová byla mrtvá dřív, než jsme přijeli. Nedalo se nic dělat."

Will se na lůžku roztřese a cítí, jak mu po tváři stéká osamělá slza.

"A..." Doktor se nesměle podívá na sestru, která smutně přikývne. "Bude asi lepší, když vám to řekneme všechno. Jack Crawford svým zraněním podlehl v nemocnici."

"A Alana Bloomová?"šeptne Will zdrceně.

"Přežila a neměla by mít žádné trvalé následky. Stejně jako vy."

Nedokáže už poslouchat, co mu ten muž v bílém plášti říká. Jeho svět se hroutí a zůstávají po něm jen doutnající trosky. Sice ho zdrtila i smrt Jacka, ale... ztratil Abigail. Znovu. Nedokázal ji zachránit. Znovu.

These are the things
The things we lost
The things we lost
In the fire fire fire

These are the things
The things we lost
The things we lost
In the fire fire fire



We sat and made a list
Of all the things that we had
Down the backs of table top
Ticket stubs and your diaries

I read them all one day
When loneliness came and you were away
Oh they told me nothing new
But I love to read the words you used

Nad vinicemi jižní Francie se líně povaluje několik mraků, ale slunce nezastiňuje ani jeden z nich. Paprsky světla se opírají do jižních svahů a Hannibal Lecter se natáhne pro tmavé brýle.

Od chvíle, kdy pokrytý krví utekl ze Spojených států uběhlo půl roku, ale ani jediný den, kdy by si na tu chvíli nevzpomněl. I když původně nechtěl, zjistil, jak jsou na tom všechny jeho oběti z toho večera. Jack a Abigail jsou mrtví, jak chtěl. Jak dopadne Alana mu bylo vcelku jedno. Ale Willa chtěl ponechat naživu, což se i povedlo.

Nenávidí se za to, že Willovi dovolil jej takhle ovládat a obelhat. Nenávidí Willa za to, že všechno takhle zničil. Stále připisuje veškerou vinu jen jemu. Neseděl by tu teď s Bedelií, ale s ním a Abigail.

Rozhodl to sám, říká sám sobě posté.

Zvedne se ze židle a zamíří do cihlového domku, který velmi neochotně vyměnil za svou vilu v Baltimoru. Bedelia zůstane na terase a tak mu poskytne soukromí, které chce.
Stále má Willův kabát, který si tenkrát přehodil přes zkrvavenou košili. Vytáhne jej ze skříně, ze stejné kde má i své obleky, a zahledí se na něj. Znovu mu připomíná všechny věci, které svou i Willovou vinou ztratil.

These are the things
The things we lost
The things we lost
In the fire fire fire

These are the things
The things we lost
The things we lost
In the fire fire fire


Na kabát Alany Bloomové tiše dopadne několik vloček sněhu, další se jí rozpustí ve vlasech. Sehne se a položí kytici gerber na prostý hrob před sebou. Náhrobní kámen má na sobě vyryté jméno Abigail Hobbsové.

Pořád slyší, co jí řekla předtím, než ji nečekanou silou strčila proti oknu.

"Moc mě to mrzí."

Já vím, Abigail. Mě taky.

Do tenké sněhové pokrývky u jejích nohou dopadne slza a doktorka Bloomová si otře oči rukavicí. Už musí jít. Dnes má schůžky s pacienty.

Cestou ze hřbitova mine ve svém autě další, kde vedle sebe leží manželé Crawfordovi. Nevědomky pevně sevře volant a znovu si uvědomí, jak moc nenávidí Hannibala Lectera. A jak moc jí chybí věci, které kvůli němu ztratila.


Flames, they licked the walls
Tenderely they turned to dust all that I adored

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tabi Tabi | 16. července 2014 v 23:26 | Reagovat

bezvadný :]

2 Jane Jane | Web | 16. července 2014 v 23:28 | Reagovat

[1]: Gracias, sister mine :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama